Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

26. ledna 2018

Zápisník labužníka 26/1/2018



Americký spisovatel Truman Capote (1924-1984) proslul nejen svými knihami (Snídaně u Tiffanyho, Chladnokrevně), ale také svým rozmařilým a okázalým životem. Byl společenskou celebritou a usilovně na tom každý den pracoval. Do historie společenských událostí se dostal uspořádáním plesu nazvaného Black and White Ball, který se konal 28. listopadu 1966 v newyorském luxusním hotelu Plaza a je dodnes považován za nejslavnější ples všech dob. Říká se mu také „večírek století“. Bylo pozváno 500 nejznámějších celebrit, umělců, šlechticů i podnikatelů, jen ne politici. Podmínkiu bylo zachování dress codu, vstup byl povolen pouze osobám, které na sobě měly pouze bílou a černou, žádné jiné barvy. Nebyly povoleny žádné květiny, protože „všichni přítomní jsou kvítka“. Mezi účastníky byli například Frank Sinatra, Mia Farrowová, Andy Warhol, Harry Belafonte, Henry Fonda, Candice Bergenová, Lauren Bacallová, Norman Mailer, Lillian Hellmanová, až po choreografa Jerome Robbinse nebo výrobce kečupů Henryho J. Heinze. Byla prý pozvána i Greta Garbo, ale ta účast odmítla.

Capote za tuto legraci zaplatil (tehdy závratnou cenu)16.000 dolarů. Vypilo se 450 lahví šampaňského Taittinger. Ale co se jedlo?

Jako aperitiv se podával nealkoholický koktejl z čerstvě lisované pomerančové šťávy, grenadinového sirupu (tj. sirupu z jader granátových jablek), kayenského pepře a soli, to vše promíchané s jemně drcenou ledovou tříští. Potom přišly na pořad předkrmy: grapefruitový salát s jemně nasekanou červenou cibulí a ředkvičkami byl zalit dresinkem z francouzské mořské soli Fleur de sel, dijonské hořčice, citronové šťávy, olivového oleje, drceného černého pepře a čerstvě vylisované pomerančové šťávy. Vegetariánský předkrm se skládal z pečených těstových placiček s příchutí tymiánu a kokosového mléka. Potom se servírovaly ústřice Rockefeller, k nim si hosté mohli přidat něco z misek, v nichž byla směs jemně nasekaného řapíkatého celeru, šalotky, česneku, čínského zelí, citronové kůry, to vše promícháno s chilli práškem, mořskou solí, Crème fraîche, estragonem, citronovou šťávou, pomerančovým likérem Grand Marnier a rozpuštěným máslem. Prostým, leč zajímavým chodem byla sázená vejce s ančovičkami. Načež přišla na řadu avokádová krémová polévka, jejímž základem byl silný kuřecí vývar a v níž nechyběl ani řecký jogurt a vynikající olivový olej. Pak už přišly na řadu teplé předkrmy: smažené kuličky ze směsi mletého telecího a vepřového masa byly podávány na podkladu z parmské šunky a polité „skandinávským“ dresinkem ze smetany, jogurtu, rozemleté červené řepy, vařených a rozmačkaných mladých brambor a kaparů. Tento dresink byl ještě ochucen medem divokých včel.

Hlavním chodem bylo „kuřecí frikasé à la Plaza Hotel NY“. Pod tímto tajuplným názvem se skrývala vykostěná prsíčka z pularda, nejprve přes noc marinovaná v citronové šťávě, soli a pepři. Potom se maso zprudka opeklo (společně s neloupanými stroužky česneku) na másle, okořeněné oreganem a tymiánem. Nakonec se peklo v troubě podlité několika sklenkami sherry. K masu se servírovaly lososové noky z bílého chleba a mléka, podlité holandskou omáčkou a směsí mladého hrášku a hub šitake.

Dalším hlavním chodem byla rýže s lanýži. Ta rýže byla ovšem zformována do hrudkovitého rizota, v němž nechybělo italské bílé víno a smetana. Lanýže byly černé, perigordské. Kuchař je na rizoto nastrouhal těsně před koncem zapečení.

A nakonec dezert. Jmenoval se Angel-Food Cake. Tedy něco jako Andělský dortík. Byly to vlastně obyčejné čokoládové věnečky, ovšem vyrobené ze superkvalitních ingrediencí. Nechyběly v nich takové dobroty jako pomerančový likér Grand Marnier, čokoláda Valrhona, Crème fraîche, plody mochyně a vyloupané vlašské ořechy.

Hotel The Plaza v New Yorku je považován za jeden z vůbec nejslavnějších hotelů světa. Byl otevřen 1. října 1907 na Páté Avenue u Central Parku, tedy v nejatraktivnějším místě Manhattanu. Budova byla ovšem postavena už v 19. století. Hotel byl několikrát nákladně rekonstruován, naposledy v roce 2008. Bydleli zde králové a prezidenti, ale také nejslavnější umělci. Například legendární Marlene Dietrichová obývala zdejší apartmá 317-325 celé jaro roku 1948 – a nechala si dokonce apartmá přestavět slavnou dekoratérkou Mendlovou. Beatles během svého prvního koncertu v New Yorku bydleli právě zde. V sále zvaném Persian Room se konaly významné koncerty, zpívala zde například na počátku své kaiéry velmi často Liza Minelli. V sedmdesátých letech byli častými návštěvníky Oyster Baru John Lennon a Yoko Ono, bydlící nedaleko. Greta Garbo zde navštěvovala fotografa Cecila Beatona, který ji v hotelových pokojích často fotografoval. Beaton v hotelu v roce 1946 dlouhodobě bydlel a šuškalo se, že herečka (považovaná za lesbičku) je jeho tajnou milenkou.

V hotelu The Plaza se natáčelo nespočet filmů, například Hitchcockův Na sever Severozápadní linkou (v místním Oak Baru pil Carry Grant své Martini) nebo Takoví jsme byli s Redfordem a Barbrou Streisandovou. V druhém díle filmu Sám doma se Macaulay Culkin ztratil v New Yorku a v hotelu Plaza našel útulek. Také Velký Gatsby s Leonardem DiCaprio se bez interiérů hotelu Plaza neobešel. V roce 1956 se v Terrace Room odehrávala tisková konference k premiéře jednoho filmu, v němž hrála hlavní roli Marilyn Monroe. Během konference prasklo herečce ramínko u jejích šatů. Ta skandální fotografie potom obletěla doslova celý svět.

Současný americký prezident Donald Trump koupil Plazu v červenci 1988 za 390 milionů dolarů a jeho tehdejší manželka Ivana (původem Češka) hotel nějakou dobu dokonce řídila. Po čase se však s ní Donald rozvedl a v roce 1993 se v prostorách tohoto hotelu oženil s novou manželkou jménem Marla Maples.