Žhavou novinkou tohoto týdne byla zpráva, že výrobek zvaný Chytrá vejce, který produkuje společnost Papei (součást Agrofertu) by se mohl honosit značkou Regionální potravina. Web Aktuálně, který zveřejnil tuto informaci, probudil ministra zemědělství Mariana Jurečku a ten okamžitě prohlásil, že označení Regionální potravina pro tento výrobek neudělí, neboť jde o produkt velkovýroby. Záměrem projektu Regionální potravina totiž rozhodně nebyla propagace zboží velkovýrobců. Značka má pomoci drobným producentům dostat se se svými originálními krajovými specialitami na trh.
Co jsou to ta Chytrá vejce? Slepičí vejce z velkochovů se rozbijejí v bývalém masokombinátu, kde jsou i tepelně ošetřeny. Potom se žloutky zvlášť a bílky zvlášť nalijí do speciálních krabiček. Jsou to tedy v podstatě čtyři rozklepnutá pasterovaná vejce v tetrapakové krabičce. Ústecký kraj je nabízel ministerstvu k ocenění jako „krajovou specialitu“, což byl zjevný nesmysl. Holding Agrofert se prostě zase chtěl dostat k podporám z veřejných zdrojů, jako už mnohokrát předtím. Na propagaci tekutých vajec od Papei měli tedy po čtyři roky finančně přispívat daňoví poplatníci a podpořit tak obchod dceřiné firmy Agrofertu i německého řetězce Kaufland, který žloutky a bílky v krabičkách jako jediný v tuzemsku prodává. Vejce z tovární výroby vyčnívaly mezi ostatními potravinářskými produkty oceněnými v Ústeckém kraji. Ty jsou většinou skutečně od malovýrobců, jako například kozí kefír od Jakuba Laušmana z farmy Držovice, Julčin tučný tvaroh s medem od Barbory Marešové z rodinné farmy Létající koza v Břvanech či retro šunkový salám od lounského řezníka Daniela Stříbrného. Jako výjimečnou krajovou specialitu ocenila letos komise v Královéhradeckém kraji šunku z masokombinátu Skaličan. Ten je součástí agropotravinářské skupiny Rabbit Trhový Štěpánov, v jejímž čele stojí šéf Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Zástupci této lobbistické organizace jsou členy hodnotitelských komisí, které určují, komu poslouží podpora ze státní kasy.
Značku Regionální potravina spravuje ministerstvo zemědělství. Zájemci o logo, propagované státem, se jednou za rok účastní soutěže ve svém kraji. Porota vybírá nejlepší produkty v devíti kategoriích, značku jim pak uděluje ministr zemědělství. Státní zemědělský intervenční fond, který má podporu značky na starosti, přitom tvrdí, že vše je v pořádku. Podmínkou pro účast v soutěži je prý maximální počet zaměstnanců 250 a to společnost Papei splňuje. Že je Papei součástí kolosu s více než 30 tisíci zaměstnanci, o tom už se mlčí. Od letošního 1. ledna už totiž pod názvem Papei figurují dvě bývalé dceřiné firmy Agrofertu - Velkopavlovické drůbežářské závody a původně roudnický masokombinát Procházka, který se přeorientoval na velkovýrobu lahůdek. Měsíčně Papei mimo jiné dodává 400 tisíc chlebíčků, chlubí se na Facebooku.
Pikantní je, že čtrnáctičlenná komise složená z úředníků z ministerstva, zemědělského fondu, potravinářské inspekce, veterinární správy, krajského úřadu a zástupců profesních komor udělila Chytrým vejcím nejvíce bodů v kategorii „ostatní“.
„Výrobek vyhověl všem požadavkům. Byl vyroben na území Ústeckého kraje a je z vajec pocházejících z tohoto kraje,“ tvrdí úředníci. Jeho nadstandardnost, což je další z požadovaných kritérií, spočívá podle porotců v tom, že jde o jediný produkt tohoto typu v republice. Jde prý o revoluci v pojetí vajec pro domácí spotřebu.
Vaječná revoluce však už jednou proběhla. Jako první v tuzemsku přišla s chytrými vejci firma Framagro. Dodávala je nejdříve restauracím, před čtyřmi lety začala zásobovat také síť obchodních řetězců. Její bývalý nředitel je nyní obchodním ředitelem v Papei. Firma Framagro skončila v insolvenci a chytrá vejce tak spadla do klína Andreji Babišovi.
Do reklamy na Klasu nyní stát během dvou let investuje 298 milionů korun. Za dvouletou kampaň na větší spotřebu regionálních potravin zaplatí 57 milionů. Logo Regionální potravina, propůjčované na čtyři roky, najdou zákazníci na přibližně pěti stech výrobcích v celé republice.