Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva z okruhu předních českých mykologů, že letošní rok by mohl být velice štědrý, pokud jde o růst hub.
Mykologové vycházejí z faktu, že v letech, kdy napadlo tolik sněhu jako letos, následovala potom vždy velmi dobrá houbová úroda. Zima vydatná na sníh dává totiž půdě dostatek vláhy. Poslední skvělé houbařské sezóny byly v letech 2009 až 2010. A pokaždé jim předcházely zimy s vydatným sněžením. Právě bílá peřina totiž zajistí, aby byla půda v lesích dostatečně vlhká na jaře, kdy začínají růst první jarní houby, například smržovky a kačenky české.
Avšak už teď, v polovině ledna, chodí čeští a moravští houbaři do zasněžených lesů a nevracejí se s prázdnou! Například lesy v okolí Národního parku Podyjí na Znojemsku jsou prý plné penízovek sametonohých (Flammulina velutipes), což je velice chutná zimní houba, použitelná do skvělé bramborové polévky, ale také do smaženic i omáček. Tyto drobné houbičky rostou v hustých trsech, takže košíky jsou při jejich sběru opravdu nutné. Sbírají se ale jen jejich kloboučky, nožky neboli třeně jsou k řádnému tepelnému zpracování příliš tuhé. Výtečná houbová polévka nebo bramboračka je ale také z hlívy (Pleurotus ostreatus). Většina houbařů zná Jidášovo ucho (Hirneola Auricula-judae), které se hodí především do asijských jídel. Letos se prý daří rovněž ohnivcům šarlatovým (Sarcoscypha coccinea) a ohnivcům rakouským (Sarcoscypha austriaca). V zahraničních atlasech hub jsou tyto houby uváděny jako jedlé. Čeští autoři atlasů hub jsou sice opatrnější a většina z nich je k jídlu nedoporučuje, avšak v malém množství a dobře tepelně zpracované by neměly uškodit. Například profesionální kuchaři ve Francii je pravidelně užívají (ovšem vždy jen v malém množství a dostatečně uvařené) k dozdobení jídel, především salátů. Nalezen byl prý už i hřib skvrnitý (Hemileccinum depilatum) a měkkouš kadeřavý (Plicaturopsis crispa).
Zimní houby obvykle rostou na odumřelém dřevě, jsou barevně pestré a ideálním počasím pro jejich sběr jsou teploty kolem nuly. Jinak totiž hrozí, že si je houbař přinese domů zmrzlé. Houbařům se samozřejmě může stát, že houby naleznou úplně zkamenělé mrazem. V žádném případě to ale neznamená, že jsou tyto houby zničené a nepoživatelné. Stačí si jen místo zapamatovat a vrátit se na něj za několik dní, až se budou denní teploty pohybovat mírně nad nulou. Nebo je utrhnout a nechat v normální teplotě dva tři dny rozmrznout. Při oblevě však rozmražená houba chytí sluneční paprsky a rychle roste dál. Nález je potom ještě cennější.
Houby se objevují zatím v nižších polohách na Moravě, Vysočině a v Jižních Čechách.
„Je to takový malý příslib toho, že letošní houbařská sezóna by mohla být velmi dobrá,“ řekl biolog Jihomoravského muzea a spoluautor nedávno vydané knihy Houbařský rok na Znojemsku Radomír Němec.