Milí přátelé,
od léta roku 2012, kdy jsem přestal spolupracovat s časopisem Instinkt, se mě lidé často ptají, jestli své sloupky nazvané Zápisník labužníka publikuju někde jinde. Říkají, že je rádi četli, někteří dokonce tvrdí, že si Instinkt kupovali jedině kvůli nim. A dávají najevo, že by chtěli, abych v psaní Zápisníků pokračoval. Nuže dobrá. Rozhodl jsem se nakonec pro tuto formu.

Pokud chcete být mezi prvními, kteří si přečtou nové Zápisníky, přihlašte se na Facebooku, Twitter nebo na G+. Pak budete mít příležitost se informovat velmi rychle o tom, co se na blogu děje. Staré Zápisníky z let 2002-2010 najdete na webové stránce www.labuzdopo.cz.

29. září 2016

Dernier Cri



Žhavou novinkou tohoto týdne je zpráva ČTK, že podle průzkumu agentury STEM/MARK (který tato agentura uskutečnila na vzorku 1330 respondentů – což není příliš mnoho - pro Potravinářskou komoru ČR) více než čtvrtina Čechů zná aspoň jednu místní potravinu označenou nějakým evropským certifikátem. Jde například o olomoucké tvarůžky, tradiční český produkt, který získal chráněné označení původu Evropské komise a je favoritem na trhu navzdory velké konkurenční nabídce sýrů z různých končin světa. Čtvrtina Čechů tedy zná alespoň jedno evropské značení potravin. Oproti podobnému loňskému průzkumu jde o nárůst zhruba o pět procentních bodů, řekla na tiskové konferenci Ivana Valentová z této agentury. Lidé se na výrobcích mohou setkat se třemi typy evropského značení. Vždy mají tvar sluníčka. 
             „Desetina oslovených tvoří loajální jádro, které vždy upřednostňuje výrobky s těmito značeními, což jsou spíše ženy nad 20 let a lidé s maturitou či vyšším vzděláním. Dvě pětiny lidí jsou ochotny si za tyto výrobky připlatit,“ uvedla Valentová. Nejméně ovlivnitelnou skupinou jsou podle ní muži nad 20 let, naopak mládež k evropským značkám inklinuje nejvíce. 
             Od roku 1992 se snaží Evropská unie chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém není pochyb, že pochází z jednoho konkrétního místa (kde bylo poprvé vyrobeno nebo vypěstováno) a je tedy svým původem originální. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.
            Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo. Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.
            Průzkum ukázal, že z evropských značení Češi nejvíce znají značku Chráněné zeměpisné označení. Zná ji 17% respondentů. Znalost evropských značek je v Česku i tak stále znatelně menší než u národních značení. Například nejznámější značku Klasa zná podle průzkumu 87% respondentů. Toto označení však u odborníků nemá příliš velkou reputaci, neboť u jejího udílení se často dějí podivné tahy. Podobné je to u označení Czech Specials.